hokejbal
  Veselík Michal
 



"Titul jsme vyhráli hlavně proto, jaká jsme byla suprová parta"

K rozhovoru jsem si pozval Michala Veselíka,letošního vítěze v kanadském bodování (20 zápasů - 26 kanadských bodů),tím se stal tahounem Medvědů za titulem v 1. OHbL.












Jak jsi začal s hokejbalem?

Jako malý kluk jsem nevěděl, jakému sportu se věnovat. Rodiče mě přihlásili na fotbal. Myslím, že mi bylo 10 let, když mě známý mého otce přihlásil do Hbc Svítkov Stars. K hokejbalu mě to táhlo více. Tenkrát nás trénoval pan Dobrkovský. A i díky němu jsem tam, kde jsem. Hodně mi pomohl zejména s tím, co se týká obratnosti s hokejkou.


 Jakými týmy jsi prošel? Zažil si ještě 2.NBhl v dresu Medvědů resp. Petracoloru? Pokud ano, můžeš obě soutěže posoudit?

 

Tak můj mateřský klub je samozřejmě Svítkov. Odehrál jsem tam nespočet sezon, úspěšných i neúspěšných. Mám doma i bronzovou medaili z MČR juniorů. Na 2.NHbl ligu vzpomínám jenom v dobrém, spousta kvalitních klubů a hráčů. Prosadit se v každém utkáni proto bylo o to těžší.

Co se týká 1. OHbl je to trošku jiné. Je tu pár dobrých mužstev. Alfa, Hradec Králové i Heřmanův Městec jsou velice silné týmy, ale svoje nejlepší hráče si stáhnou do vyšších soutěží a tím se dost oslabuji.  I proto je snadnější se prosadit a vyhrát zápas. Obě soutěže jsou si podobné, mají silné a slabší kluby. Pro mě je rozdíl akorát v tom, že se nemusí cestovat třeba hodinu a půl do Letohradu a zpátky. Je to tu vše v okolí a tím i pro hráče pohodlnější.

 

Oblastní soutěž se na rozdíl od loňské sezóny rozdělila na 2 soutěže, vyhovuje ti tento model ligy?

Určitě je to lepší teď. Když to počítám, bylo by 11 týmů v soutěži a s každým hrát 4 zápasy, to je moc. Proto jsem rád, že se to rozdělilo.  Také by měla být soutěž vyrovnaná a to si myslím, že se povedlo.

Jak by si popsal letošní cestu za titulem?

 

Tak tato sezona byla pro nás dosti podobná jako ty předchozí,akorát s jiným koncem. Na zápas nás chodilo 10 a méně. A proto každý bod pro nás byl zlatý. Pořád jsme se přetahovali o to 4. - poslední postupové místo do play off s týmem Jokerit Chrudim a Splašené hole. Takže jsme si připadali jako na houpačce, jeden víkend čtvrtí a druhý víkend poslední. Jak se blížil konec sezony, tak jsme se jako mančaft dohodli, že budeme chodit všichni a najednou jsme byli na 3 pětky a to se hned hrálo lépe. V závěru základní části přišla do týmu posila v podobě Daniela Rákose. Taky při nás stálo štěstí, že jsme se posledním zápasem dostali do play off, a to jen díky vzájemnému zápasu. Čekal na nás tým, který vyhrál soutěž po základní části, a tak jsme si řekli, že to zkusíme. A ono to vyšlo. Dvě výhry u nich a ukončili jsme to doma a bylo překvapení dokonáno. Pak už nás čekal Hradec Králové.

 

Věřil si v obrat ve finálové serii, kdy jste prohrávali již 2:0?

Po dvou zápasech v HK a stavu 2:0 na zápasy jsme byly trochu sraženi, chtěli jsme tam aspoň jeden zápas vyhrát, ale to se nepovedlo. První jsme prohráli na nájezdy, při druhém nám došly síly a na výsledku to bylo znát. Po pravdě jsem si už říkal, že už je hotovo, jeden zápas a je po sezoně. V den třetího zápasu jsem viděl, jak jsou kluci v dobré náladě a to je důležité, hrát prostě v pohodě. Vzájemně se nahecovat, pomáhat si a vyšlo to. Doma jsme vyhráli oba zápasy a čekal nás rozhodující v Hradci. Bylo všechno otevřené a bylo to tak 50 na 50. Mně osobně trochu vadilo to, že jsme v HK nevyhráli ani jeden zápas. To nám mohlo svázat ruce, ale když jsme dali první gól, tak jsme byly ten tým, který znám, a chtěli jsme to dotáhnout až do vítězného konce a to se taky povedlo.

 
Jaké máš zkušenosti s týmem Jokeritu Chrudim?

Zkušeností s týmem Jokerit mám dost. Už když jsem hrál za Svítkov, tak jsme do Chrudimi pravidelně jezdili a já jsem tam hrál velice rád. Pamatuji si ještě, když Jokerit vyhrával celou ligu, ale to tam hráli kluci jako Mašík a spol. Teď je to jiné. Ten tým se trápí a uzavírá pole soutěže. Nevím čím to je, ale je to škoda. Snad až budou mít nové hřiště, tak přitáhnou nové kluky, mládež a sponzory a bude to ten klub, který jsem znal.

 
Cítíš, že tým Medvědů vsází na tvou produktivitu, kdy za poslední dvě sezóny jsi zařídil třetinu gólů?

Tak já osobně jsem rád, že mi to tam padá, ale byly i zápasy, kdy jsem se trápil, a zase to tam padalo jiným. To že jsem vyhrál kanadské bodování v sezoně 08/09 a nejužitečnějšího hráče playoff 08/09 v 1. OHbL je sice hezké, ale bez kluků bych to nezvládnul. Některé góly jsem dával do prázdné branky díky skvělým nahrávkám, takže díky i ostatním. Ale je pravda, že když se třeba nedaří, tak mě kluci na střídačce řeknou, ať tam dám nějakého góla, takže si myslím, že na mě i vsázejí, že ten tým táhnu. Někdy mi říkají, proč nenahrávám, že jsem měl možnost nahrát. Ale já raději špatně vystřelím, než špatně nahraju, jsem do kombinace, ale rád tu kombinaci ukončuji, vezmu to na sebe a dost často mi to tam padá. Takže mi to snad kluci nemají za zlé. :-)

 
Chtěl by jsi zkusit vyšší soutěž?

Tak pokud by přišla nějaká zajímavá nabídka, asi bych uvažoval o přestupu. Ale titul jsme vyhráli hlavně proto, jaká jsme byla suprová parta, drželi jsme při sobě (i když se párkrát na střídačce zajiskřilo), ale to k tomu patří, tak by se mi z týmu medvědů odcházelo velice špatně.

 
Je někdo, komu by si chtěl poděkovat?

Pokud bych měl někomu poděkovat, tak to na prvním místě jsou kluci, s kterými jsem odehrál už 6 sezon. A taky nesmím zapomenout na Daniela Rákose, hráče HC  Moeller Pardubice, který přišel do mančaftu na konci sezony a svým příchodem nás „nakopnul“. Tohoto hráče by chtěl mýt v týmu každý. Kdo ho viděl hrát, ví, o čem mluvím. A samozřejmě své přítelkyni, která mě léčila rány utržené v zápasech.(pod nátlakem jsem to tam musel napsat) :-)

 















 
   
 
=> Do you also want a homepage for free? Then click here! <=